An example search has returned 50 entries

’Ak’ah ła’ dishhį́įhgo baa naashá.

lard some 3-1-melt.I 3-to 1-go.CI

’Adą́ą́dą́ą́’ísh tł’óo’di nanilnishgo nee ’ałní’ní’ą́?

yesterday-Q outside-at 2-work.CI-GO 2-with noon

’Azhą́ nízaadi naagháa ndi bídin nishłį́.

even.though 3-be.far.away.NI-at 3-walks even.though 3-in.need.of 1-be.NI

-ch’į’

-dą́ą́’

past time, also used in conditionals, marking the antecedent

-íniiká

-naashii

bik’ízhdeezdiz

3DO-4-wrap.it.around.it.P

Ch’iyáánísh hólǫ́?

food-Q 4-exist.NI
listenloadingplaying

Is there any food?

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ Bilagáanaa Bizaad doo diists’a’ da. K’ad ’éí t’áá shxǫǫ t’áá bee yáshti’.

formerly English neg 1-understand.I neg. Now TOP good.thing barely 3.with 1.speak-I

Ch’óóshdą́ą́dą́ą́’ shichidí naaki. K’ad ’éí t’ááłá’í.

formerly 1-car two now it one
listenloadingplaying

I used to have two cars. Now I have only one.

dadiilyį́į́’

pl-3DO-1dpl-melt.it.P

dajííshóó’

pl-3DO-4dpl-brush/comb.it.P

dajííyą́ą́’

pl-3DO-4dpl-eat.it.P

dajííłhį́į́’

pl-3DO-4dpl-melt.it.(snow).P

deigo

Dibé hólǫ́ǫgo ła’ níjół’ah laanaa.

sheep exist-GO some 4-butcher.O hope
listenloadingplaying

I wish we could butcher, if we had sheep.

dideididoołjah

pl-3DO-3dpl-start.fire.F

Díí chizh shá ’ałk’íniishóósh.

this firewood 1-for 3-2-split.I
listenloadingplaying

Split these pieces of wood for me.

Díí nanise’ hiná.

this plant 3-alive.NI

Díí tł’éé’ ’iidííłhosh.

this night 2-sleep.F

Díí yihahígíí biyi’, háísh tówónaanígóó ch’aa deeyá?

this year.IGII within who overseas.GOO travel 3-going.F-Q
listenloadingplaying

Who is traveling overseas this year?

Díkwíísh ninááhai?

how.many-Q 2-winter.NI
listenloadingplaying

How old are you?

Doo choshijooł’į́į́’ le’ ’át’éégóó sh hóyéé’.

NEG 3-1-make.use.O proof.against-NEG 1-with lazy.NI

Doo ńdeeshdááł da, háálá kwii doo shił yá’áhoot’éeh da.

NEG 1-return.F NEG because here NEG 1-with 3-good.NI NEG
listenloadingplaying

I won’t come back because I don’t like it here.

Dziłdę́ę́’ hoołtį́į́ł ńt’éé’ t’áá nihich’į’jį’ ’ásdįįd.

mountain-from areal-rain.Prg past just 1pl-toward-up.to 3-disappear.P

Haa nízahjį’ hanínáshyįh dooleeł t’áá ’ákwíí jį́?

how 3-long.N-up.to 1-rest.R FUT every day

Haidą́ą́’ ’a’áán góne’ nishishnish ńt’éé’ --- doo sh yá’áhoot’éeh da.

winter-past mine.shaft 1-work.P past neg 1-with 3-good.N neg

hajíígeed

3DO-4-dig.it.out.P

hajííłgizh

3DO-4-cut.it.out.P

Hastiin dóó ’at’ééd ha’át’íí lá ’áyiilaa?

man and girl what Q 3-3-make.P
listenloadingplaying

What did the man and the girl make?

Hái da shą’ tsinaa’eeł ’ájiilaa lá?

who DA Q boat 3-4-make.P DISC
listenloadingplaying

(I wonder) who made this boat?

Hooghan bikáá’ dah si’áánígíí biyah danii’áago ’ádíílį́į́ł ’áko hooghan doo ałhiinídoołdas da.

hogan 3-on up 3-sit.SPN-ÍGÍÍ 3-under pl-3-extend.NP-GO 3-2-make.F so hogan NEG RECIP-3-collapse.F NEG

jiyą́

3DO-4-eat.it.I

K’ad cháshk’eh góyaa tó deg ’anool’ąął.

now wash area-down water up 3-move.Prog
listenloadingplaying

The water level is rising now down the wash.

Na’azhǫǫshgi díkwíí shį́į́ shaa woobįįh?

hoop.and.pole.game-at how.much 1-to pass-win.I
listenloadingplaying

How much will I lose at the hoop and pole game?

na’ńle’dii

Naadą́ą́’ lá haa néelą́ą́’ nida’ak’eh biyi’ góne’?

corn Q how 3.much.N 2-cornfield 3-in there

nideiskáá’

pl-3DO-3dpl-investigate.it.P

N bééhózinísh ’éí doodaii’ nicheii daats’í b bééhózin?

2-with 3-know.CI-Q TOP or 2-grandfather perhaps 3-with 3-know.CI

niłbéézh

3DO-2-boil.it.I

Ńléí ’asdzą́ą́ sáníshą’ háí ’át’į́?

there woman old-Q what 3-be.N
listenloadingplaying

Who’s that old lady over there?

Shá bíighah tsiyaa sédáago, shinááł nida’jiłkǫ́ǫ́’.

sun proportionate tree-under 1-sit.SPN-GO 1-watch.CI pl-4-swim.P

Shikéédę́ę́’ naa hodoolzhish.

1-behind-from 2-passing become.F

Shiyáázh Damóogo ’índa ’áádę́ę́’ nídeesdzá

1-son Sunday.GO will.be from 2-returning.F
listenloadingplaying

My son will be returning on Sunday.

Sitsóí bi’éé’ nizhónígo bá nishéch’ąą’.

1-grandchild 3-clothes 3-beautiful.NI-GO 3-for designed.P 1-it
listenloadingplaying

I designed my grandchild’s colorful clothes.

Tó Haach’i’dę́ę́’ ’ííyisíí naashá.

Tohatchi-from truly 1-go.CI

Tsékooh góyaa shilééchąą’í hadah (’adah, bidah) ’abikéé’.

canyon areal-down 1-dog areal-down 3-trail-out:NI
listenloadingplaying

My dog’s tracks lead down into the canyon.

yiishjį́į́h

Imperfective Mode: 1-become.black.I

Łééchąą’í ’ałch’į’ yiil’aad.

dog RECIP-toward 3-1du-sic.P
listenloadingplaying

We sicced the dogs on each other.